Štěstí
je relativní pojem. Co to vlastně je? A co je to šťastný život? Jak ho vůbec
žít? Jsou lidé, kteří ho žijí díky menším věcem a udělá je šťastnými třeba
i dobrá snídaně, nebo jen ranní cigareta u šálku dobré kávy. Jsou lidé, kteří
ho žijí díky věcem větším, a udělá je šťastnými třeba výlet do zahraničí.
Připadá mi, že mé štěstí sestává z jakési kombinace malých i velkých
zážitků, pocitů a předmětů.
Nedovedu
si ani představit, že bych měl být ve světě sám. Je mi jedno, jestli jde o
lásku, kterou mi projeví přítelkyně, nebo přátelé či rodina. Chci prostě
nějakou cítit. Chci vědět, že existuje někdo, kdo mě má rád. Možná mohu říci,
že ke štěstí potřebuji lidi, pro které bych žil. Není nad to, strávit příjemný
víkend s přítelkyní, stejně jako není nad to, posedět s přáteli, nebo
s rodinou a jenom tak si povídat, klidně i, jak se říká, o nesmrtelnosti
chrousta.
Dalším
významným strůjcem štěstí jsou pro mě, jak již je psáno výše, peníze. Ty mi
otevírají cestu k dalším radostem každodenního života. Kdybych neměl vůbec
žádné, asi těžko bych si dopřával drobných požitků, které utváří další část
mého štěstí. Nedal bych si kávu, nemohl bych navštěvovat divadlo, kino, nechodil
bych na koncerty. V dnešní společnosti bych vlastně neměl přístup téměř k ničemu.
Jistě, můžete mi říct, že šťastný život můžeme žít i zadarmo, ale to asi není
cesta pro mě.
Můj
názor je, že předpoklady šťastného života nejsou něčím, co můžeme sepsat na
papír a předložit celému světu se slovy „Takto žijte, a bude to super!“. Jak se
říká, každý je svého štěstí strůjcem a budeme-li se tímto řídit, každý si zažijeme
svůj šťastný život.
