![]() |
| I přes pohledy vlevo, MM na střeše nebyl |
Po jeho příchodu proběhlo společné fotografování, společně s ním nás opustili 3 kolegové (z nichž jeden kolega byla vlastně kolegyně) a my jsme, teď už metrem, směřovali na Václavák. Tady jsme si i přes prosebné pohledy pana Světlíka a slzy v jeho očích vyprosili rozchod, kdy jsem se ve třech hračkárnách snažil sehnat vuvuzelu, trubku, hrkačku nebo cokoliv podobného zaměření, bohužel jedinou řehtačku za 69,- jsem musel odmítnout, páč neměla ty správné decibely. Subway, iWorld, a sraz u koně ("pod vocasem" - Richie) a opět metro zpátky směr Olšanské náměstí, kde jsme v kongresovém sále zabrali zadní a nejvýše položené řady, aby bylo vidět na transparenty a taky přes několik vysokých fanoušků MM. Ještě před začátkem jsme byli nějak lehce nařknuti z toho že jsme "jak malí" (nebo něco na ten způsob) jistou novinářskou čarodějnicí, se kterou nikdo nechtěl dělat rozhovor.
1. kolo
Minutové představení soutěžících jimi samotnými. Každý to vzal trochu jinak, většinou podle svého zaměření.
![]() |
| MM coby robot s webkou v oku |
2. kolo
Hlášení o inspekci, kterou má provést sám Komenský, opět na minutu, opět různorodé, u MM opět směřováno k IT.
![]() |
| Hlášení |
3. kolo
Sami soutěžící prý netušili o co půjde. Jakožto nový šestihlavý ministr školství si stoupli vedle sebe a slovo od slova skládali svůj první projev - mohli jste vidět v Partičce a určitě i jinde. Měli zvládnout minimálně 6 kol, což se povedlo.
![]() |
| Slovy Mistra: "Třetí disciplína a zoufalství na pochodu..." |
4. kolo
Rozhodující. Pětiminutová scéna sehraná společně se studenty. MM definitivně porazil Chucka přímo v ringu. Škoda jen, že ten musel spěchat zavřít nonstop naproti přes ulici a neviděl vyhlášení vítěze :)
![]() |
| Konec scénky a obnažený Chuck Nosek |
Vyhlášení
Ámos Sympaťák: pan Michal Pavelka
Dětský Ámos a Zlatý Ámos pro rok 2012: jak jinak, Michal Mikláš. Bylo krásné sledovat jak Mistr propukl v jásot až pár vteřin po vyřknutí jeho jména :)
![]() | |||
| Je to tam!! |
Potom následovalo dlouhé stání na pódiu, rozhovory... peklo :). Utrpení vynahradil obří dort, který se stejně nepovedlo sníst ani za vydatné pomoci velkého pana moderátora (fakt... fakt moc velkého - to, jak doslova vcucl marcipánové žezlo mě ve snech straší doteď) a všech okolostojících lidí. Potom jsme se - zase pěšky - vydali na Hlavák, opět jsme si vybrečeli rozchod a pak strávili tři a půl hodiny ve vlaku, kde rozhodně nevládla tak ospalá nuda jak ráno... Jenom pan Světlík byl trochu špatný z toho, že ztratil transparent. Aspoň si to myslel... (a pak se snažil donutit nás myslet si, že si to myslel, protože jsme ho obvinili my, což nebyla pravda). Každopádně transparent se našel u kolegy Noska, takže i Světlík mohl zbytek cesty svítit radostí... (mimochodem, nádraží v Otrokovicích bylo večer stejně strašidelné jako ráno) Ve Zlíně prý "padl návrh zajít si na gyros", ke kterému se dostal jen 1 ze 14 (...až je mi blbé, kolikrát tady zmiňuju pana Světlíka :D)... a konec. Konec pekla, kterým si prošel pan Mikláš a asi i my všichni... Děkuju za možnost ztratit hlas a nervy.Použité fotky patří MM a Richiemu.








a uši, pekelná píšťalka
OdpovědětVymazatTo jsou fantastické vzpomínky :)!
OdpovědětVymazatTojo, ani bych neřekl, že už je to půl roku :-)
OdpovědětVymazat