Zlatý Ámos 2012 - autentický deníček minutu od minuty

Dávno potvrzený fakt byl znovu potvrzen: inženýr Světlík je opravdu nepřehlédnutelný. Dávno potvrzený fakt byl jednou vyvrácen: ČD občas jezdí na čas, a dokonce zapojují i ucházející vagóny. V kupé, představte si, jela polovina zásuvek - tj. jedna. (A strašně pomalu se mi vybíjel telefon, tímto mu chci poděkovat za pevné obvody...)

I přes pohledy vlevo, MM na střeše nebyl

Zezačátku není velice o čem mluvit, sraz v 5:00, odjezd 5:15, strach na Otrokovickém nádraží zhruba v 5:30 a všude mlha... Do Prahy příjezd na čas a směr Olšanka (pěšky, někteří vysoko položení/vysoce postavení výletníci se báli jet metrem), kde jsme se rozešli asi na půl hodiny (pan Světlík se odebral vyjíst blízké řeznictví a strávil tam celý rozchod, zbytek se spokojil se svačinou) a potom nám nezbývalo než čekat na mistra... totiž Mistra.


Po jeho příchodu proběhlo společné fotografování, společně s ním nás opustili 3 kolegové (z nichž jeden kolega byla vlastně kolegyně) a my jsme, teď už metrem, směřovali na Václavák. Tady jsme si i přes prosebné pohledy pana Světlíka a slzy v jeho očích vyprosili rozchod, kdy jsem se ve třech hračkárnách snažil sehnat vuvuzelu, trubku, hrkačku nebo cokoliv podobného zaměření, bohužel jedinou řehtačku za 69,- jsem musel odmítnout, páč neměla ty správné decibely. Subway, iWorld, a sraz u koně ("pod vocasem" - Richie) a opět metro zpátky směr Olšanské náměstí, kde jsme v kongresovém sále zabrali zadní a nejvýše položené řady, aby bylo vidět na transparenty a taky přes několik vysokých fanoušků MM. Ještě před začátkem jsme byli nějak lehce nařknuti z toho že jsme "jak malí" (nebo něco na ten způsob) jistou novinářskou čarodějnicí, se kterou nikdo nechtěl dělat rozhovor.

Na pódiu pobíhající tlustý chlapík se sluchátkem byl fakt moderátor, a ve 14:00 konečně zahájil finálové klání o nejoblíbenější učitele. Proběhlo představení... ehm, spousty důležitých lidí, poroty, a pak samotných soutěžících. Po nástupu na jeviště bylo zjištěno, že MM byl v tu dobu na place nejvyšší. Doufám, že si to do pondělka pořádně užil :) .

1. kolo

Minutové představení soutěžících jimi samotnými. Každý to vzal trochu jinak, většinou podle svého zaměření.

MM coby robot s webkou v oku

2. kolo

Hlášení o inspekci, kterou má provést sám Komenský, opět na minutu, opět různorodé, u MM opět směřováno k IT.

Hlášení

3. kolo

Sami soutěžící prý netušili o co půjde. Jakožto nový šestihlavý ministr školství si stoupli vedle sebe a slovo od slova skládali svůj první projev - mohli jste vidět v Partičce a určitě i jinde. Měli zvládnout minimálně 6 kol, což se povedlo.

Slovy Mistra: "Třetí disciplína a zoufalství na pochodu..."

4. kolo

Rozhodující. Pětiminutová scéna sehraná společně se studenty. MM definitivně porazil Chucka přímo v ringu. Škoda jen, že ten musel spěchat zavřít nonstop naproti přes ulici a neviděl vyhlášení vítěze :) 

Konec scénky a obnažený Chuck Nosek

Vyhlášení

Ámos Sympaťák: pan Michal Pavelka

Dětský Ámos a Zlatý Ámos pro rok 2012: jak jinak, Michal Mikláš. Bylo krásné sledovat jak Mistr propukl v jásot až pár vteřin po vyřknutí jeho jména :) 

Je to tam!!

Potom následovalo dlouhé stání na pódiu, rozhovory... peklo :). Utrpení vynahradil obří dort, který se stejně nepovedlo sníst ani za vydatné pomoci velkého pana moderátora (fakt... fakt moc velkého - to, jak doslova vcucl marcipánové žezlo mě ve snech straší doteď) a všech okolostojících lidí. Potom jsme se - zase pěšky - vydali na Hlavák, opět jsme si vybrečeli rozchod a pak strávili tři a půl hodiny ve vlaku, kde rozhodně nevládla tak ospalá nuda jak ráno... Jenom pan Světlík byl trochu špatný z toho, že ztratil transparent. Aspoň si to myslel... (a pak se snažil donutit nás myslet si, že si to myslel, protože jsme ho obvinili my, což nebyla pravda). Každopádně transparent se našel u kolegy Noska, takže i Světlík mohl zbytek cesty svítit radostí... (mimochodem, nádraží v Otrokovicích bylo večer stejně strašidelné jako ráno) Ve Zlíně prý "padl návrh zajít si na gyros", ke kterému se dostal jen 1 ze 14 (...až je mi blbé, kolikrát tady zmiňuju pana Světlíka :D)... a konec. Konec pekla, kterým si prošel pan Mikláš a asi i my všichni... Děkuju za možnost ztratit hlas a nervy.

Použité fotky patří MM a Richiemu.